Tak už nám to pomalu končí...

Jak už to tak bývá, všechno dobré jednou končí a tak nám skončil jazykový kurz (EILC) Slovinštiny a s ním pomalu končí i první měsíc v Lublani. Odjela kamarádka Magdalena i Maček z Polska.

Ve středu jsme měli opakovací hodinu a nanečisto jsme psali test, který nebyl nijak extra těžký. Večer jsme se byli rozloučit s Magdou z Polska, která psala test o den dříve a vracela se do domů. Potom jsme zamířili posilnit se jídlem a v plánu bylo jít na jedno do Ortobaru, který ovšem byl zavřený, takže jsme skončili na Metelkové. Dali jsme pivo pokecali a v pozdních ranních hodinách se odebrali směr koleje. Pešky to je celkem kousek takže jsem dorazil docela pozdě. I tak jsem se snažil si ještě něco zopakovat na test. Vzhledem k unavenosti mysli a pozdní hodině to nebyl úplně dobrý nápad, jelikož jsem si v tom udělal tak akorát pořádný zmatek.

Ve čtvrtek nás čekal ostrý test.
Ráno bylo pěkně zamračeno, ale z toho mraku pršet nebude, jsem si myslel. No nedopadlo to jinak, než že když jsem vyjel, začalo. Cesta do Bežigradu na kole trvá asi půl hodiny a já po 10 minutách byl skoro úplně mokrý. Musel jsem na chvíli zastavit pod stromem a usoudil jsem, že bez deštníku to opravdu nepůjde. Jak už to tak bývá, po jeho vytažení pršet přestalo.....
Na kurz jsem dorazil promočený, unavený, ale celkem na čas. Test vypadal dost podobně jako ty z předchozího dne a byl docela lehký. Po něm mi skupina utekla a navíc začalo opět lít, takže jsem zůstal a počkal na lidi z neslovanské skupiny. Po troše tlachání jsme vyrazili na oběd. Po cestě jsme se s Alexem a Miguelem zastavili ještě v kanceláři ŠOU abychom zaplatili výlet do Krajanské Gory a pondělní barbecue.
Na večer byla v plánu "megaakce" "OFFICIAL ERASMUS WELCOME PARTY" v klubu Companieros. Na rožné se sešla pěkná kupa lidí aby se předpřipravili na večer. Akce to byla celkem povedená, opět  spousta nových lidí. Kolem dvanácté se začal přesun do Companieros. Bohužel soudruzi udělali trochu chybu a když jsme dorazili, venku postávající lidi nám oznámili, že se dovnitř nedá dostat, takže asi polovina z nás skončila opět na Metelkové :D nakonec to ale bylo asi to nejlepší jak to mohlo dopadnout, tam se dá alespoň bavit.

Rožná warmup

Metelkova

Odpoledne s novými lidmi 

V pátek jsme měli poslední hodinu jazykového kurzu, kde vzhledem k předešlé noci účast byla nevelká. K jídlu byly sušenky a k pití jablečný džus. Dorazila polovina naší slovanské skupiny a pár lidí z druhé skupiny. Myslím, ale že to bylo tak akorát. Na programu byl Slovinský film "Kajmak in Marmelada", který trochu naťukává situaci mezi Bosňany a Slovinci. Nebyla to špatná komedie a na jedno podívání celkem vtipný film. Bohužel v druhé části nás začaly zlobit titulky, takže zážitek rozporuplný. Po filmu přišla druhá část, Urban vytáhl kytaru a na programu byla "Siva pot", což je Slovinská verze naší "Veď mě dál cesto má", a Siddhartha - "Na soncu".

V průběhu padla otázka, kdo ještě umí hrát na kytaru. Já neznalý situace, jsem se přihlásil, tudíž mi byla vložena kytara do ruky. Z fleku jsem nebyl schopen hrát a tak se kytara vrátila k Urbanovi. Abychom všem ukázali jací jsme Češi, za doprovodu jsme dali naši českou verzi. Nakonec jsem si vzpomněl alespoň na "In the jungle", která se myslím celkem chytla a Sara zkusila taky něco zahrát. Následně jsme dali ještě improvizovanou "La Bamba" a potom jsme se rozešli.