Prázdniny

Pondělí 29.10.2012

Už delší dobu bojuju s totálně rozhozeným (resp žádným) denním režimem. Dneska se mi konečně podařilo vstát trošku "dříve" a to v devět hodin, i když budík jsem měl nastavený na osmou. No oproti tomu, že normálně doma vstávám pravidelně nejpozději v osm žádná sláva, ale aspoň něco.
Skoro celý den jsem věnoval překládání slovinských slajdů předmětu "Communication protocols and network security" do angličtiny a snahou nasát z nich informace. Musím říct, že práce to není vůbec snadná a proseděl jsem u toho mnohem více dnů.

Vipné bylo, když mi minulý týden po návratu z Česka moji spolubydlící oznámili, že tento týden mají ve Slovinsku od středy prázdniny. Respektive ve středu 31.10 mají státní svátek "Den reformace" a 1.11 ve čtvrtek jsou dušičky "Dan spomina na mrtve" stejně jako u nás. Vzhledem k tomu údajně většina profesorů si vybere v pondělí úterý a pátek volno a neučí se. No když už jsem toho nemohl využít abych se doma zdržel trochu více naplánovali jsme si výlet. Takže k večeru jsem se odebral, kam jinam než na Rožnou, abychom se domluvili na nějakých podrobnostech.

Večer se ve městě konal QizPub. Vypravili jsme se, že se na chvilku podíváme. Bohužel v klubu bylo tak plno, že nás dovnitř už nepustili. Jako náhradní plán jsme se šli podívat do města, že si sedneme na jedno krátké pivo a půjdeme. Tato noc byl celkem mrazivá a tak -3° byly. Asi proto bylo město tak prázdné. Kvůli už zmíněné zimě jsme dlouho nehledali a zapadli do pěkné hospůdky ve stylu námořnictva, kde nabízeli svařák z bílého vína. I když to byla spíše hodně drahá teplá šťáva. Později se k nám připojili ještě i holky z česka takže nakonec se nás sešlo si osm čechoslováků. Druhé kolo svařáku, které si příchozí objednali už bylo ale podstatně lepší. Takže nás proti původnímu plánu na krátké posezení z hospody vyhnal až ranní mráz, který se začal plížit už i do hospůdky.

Úterý 30.10.2012

Úterý jsem věnoval jako předchozí den opět překladu slajdů a učení. Mimo jiné jsem se připravoval na další den, kdy jsme vyráželi na výlet. Což obnášelo dostat z auta čtyři plata plzeňských piv co si lidé objednali když jsem jel domů a stále si nebyli schopni pro ně dojít. Úkol to byl nelehký a uvažoval jsem jak to těch cca 700m z auta dostanu sem. Naštěstí mě napadla spásná myšlenka a tak jsem mohl vyloučit variantu, že bych to tahal v ruce na dvě nebo tři cesty. Naštěstí mám na kole zadní nosič. Takže jsem naložil ony čtyři plata na nosič na kolo a vyrazil. Kolu se to vůbec nelíbilo. Bojovalo se mnou, až v půlce cesty se postavilo na zadní a všechno mi to spadlo. Naštěstí kolem šla skupinka Slovinců, kteří mi pomohli to naložit zase zpátky na kolo.

Večer jsem měl první hodinu volejbalu. První polovinu výuky nám vzala celkem intenzivní rozcvička, po které následovaly nácviky přihrávek a různých volejbalových cvičení. V posledních asi 20 minutách jsme se konečně dostali ke "hře". V uvozovkách proto, jelikož to byl spíše zmatek. Nikdo moc nevěděl co má dělat, lidi stáli a koukali. I tak to ale bylo super a došlo i na pár opravdu pěkných výměn.